Emoce a jóga

Dnešní doba může vyvolávat různé emoce, především ty negativní, strach, stres, napětí, zlobu. Tyto se pak mohou neblaze podepsat na našem těle, pakliže s nimi neumíme pracovat. Jak tedy pracovat s emocemi a co vlastně jsou emoce?

Emoce jsou fyzické, nikoliv psychické, a vědci si to nyní začínají uvědomovat. Emoce fungují jako spojnice mezi naším tělem a naší myslí. Každý z nás je psychosomatickým systémem. To však neznamená, že cokoliv, co v našem těle pociťujeme, nebude bráno vážně - je to právě naopak. Pojem psychosomatický znamená, že naše tělo, mysl a emoce jsou úzce propojené. Změníme-li svůj dosavadní náhled a uvědomíme-li si své emoce, automaticky proměníme svůj fyzický stav. Zvládání emocí je považováno za formu prevence organismu před onemocněním. Pokud uzdravujeme své emoce, uzdravujeme svá těle.


Jóga považuje emoce za způsob komunikace, která vychází z nevědomé části, a propojuje část vědomou především tím, co nás přesahuje. Emoce se projevují jako subjektivní zážitky charakterizované pocitem libosti nebo nelibosti a vždy jsou doprovázeny fyziologickými změnami. Emoce jsou úzce spojeny s naším zdravím. Nálady a postoje mají přímý vliv na tělo. Nevyřešené, stresující emoce jsou toxickými a rizikovými činiteli zdraví.


Pokud emoce vezmeme na vědomí, pochopíme je a projevíme, potom mají stejnou hodnotu, jako kterýkoliv léčebný zákrok. Když zůstaneme se svými emocemi v kontaktu, tzn. že jim budeme naslouchat a pomocí těla a mysli s nimi pracovat a směrovat je, získáme přístup k léčivé moudrosti, která sídlí v každém z nás. Jakmile se vědomě rozhodneme a začneme s naším tělem a a myslí komunikovat, můžeme léčit to, co cítíme, že je potřeba léčit.


Skutečný život žijeme tehdy, jestliže ho můžeme plně a hluboce prožívat. To je možné jen tehdy, pustíme-li se do dobrodružství a začneme se věnovat svým bolestem a strachům, stejně jako svým radostem a potěšením. Jakmile vstoupíme do této hry plné pocitů, budeme konfrontováni s celou škálou emočních prožitků. Zeslábne naše sebekontrola a logické konstrukce a z našeho nitra se vynoří obdivuhodná spontaneita, přinášející skutečnou proměnu a změnu. Cítit je umění, a to velmi vzácné. A je třeba se v něm cvičit.


Pataňdžali v Jóga sútře vyzdvihuje tři zásady nijamy, kterým souhrnně říká krijájóga, tedy praktická jóga, jóga praktického chování a konání. Jsou to zásady tapas, svádhjája a íšvára pranidhána. Úzce na sebe navazují a představují logickou posloupnost.

Tapas znamená vnitřní kázeň, zaměřenost, nasměrování, pevná vůle, určité úsilí, které potřebujeme, chceme-li cokoliv dosáhnout. To v této situaci představuje naše ochota hledat emoční obsahy. Musíme vědět, že je tu nějaký důvod, proč emoce přišla, že má pro mě nějakou zprávu, tedy svůj emoční obsah (džňána šakti).

Svádhjája znamená sebepoznání, pravdivé nahlížení na sebe sama, meditace nad svým skutečným já. Svádhjája je úzce spojena s jinou zásadou, která patří do jamy, a tou je satja. Neboli pravdivost, jak vidím sama sebe, zda skutečně pravdivě? Většina lidí má o sobě jakousi představu a pak má určitý obraz, o kterém si myslí, že tak by to mělo být. Tyto dvě představy se mohou od sebe poměrně dost lišit a také se často liší. Buď se podceňujeme nebo přeceňujeme. Naše emoce nám nabízejí možnost nahlížet na různé stránky naší osobnosti. Ony nás na ně přímo upozorňují a je potřeba umět přijmout i ty rysy své osobnosti, které se mi tzv. nehodí do krámu, tedy neodpovídají mému ideálu. Teprve, když člověk uvidí sám sebe bez růžových nebo černých brýlí, tedy pravdivě, tak se může znát. Může pak také s těmi rysy své osobnosti, které vyhodnotí jako negativní, pracovat. Ale nejprve o nich musí vědět, připustit si je . A k tomu emoce vedou. To je jeden z jejich úkolů a cílů.

Íšvara pranidhána. Až poznám a přijmu svoji osobnostní stránku v takové podobě, jakou skutečně má, tak to znamená vytvoření určitého vnitřního klidu a míru ve vztahu sama k sobě. To je doprovázeno změnou kvality vědomí, změnou kvality mysli. A to je cílem jógy.


V józe zaměřujeme svou pozornost na dech a počitky (tělesný pocit nebo prožitek fyzické reality v těle) v každém okamžiku. Začínáte si všímat propojení mezi emocemi a tělem - jak vás například úzkost při určité pozici vyvádí z rovnováhy. Začínáte experimentovat s tím, jak změnit své cítění. Zbaví vás hluboký nádech napětí v ramenou? Naplní vás soustředění se na výdech pocitem klidu? Vnímání vlastních pocitů upevňuje emoční regulaci a pomáhá vám, abyste přestali opomíjet to, co se uvnitř vás děje. Jakmile začnete ke svému tělu přistupovat se zvědavostí místo se strachem, všechno se mění.

Uvědomování si těla mění i vaše vnímání času. Jóga vás učí, že počitky zesilují do určitého maxima, a potom zeslábnou. Vyzve-li vás lektor jógy, abyste zaujali obzvláště náročnou pozici, můžete nejprve pociťovat prohru a odpor v očekávání, že nebudete schopni snášet pocity vyvolané touto konkrétní pozicí. Dobrý lektor jógy Vás bezpečně a v souladu se zdravými principy pohybu navede do pozice a bude povzbuzovat, abyste si jen všímali případného napětí, které pociťujete po dobu určenou rytmem dechu: „V této pozici zůstaneme po dobu deseti nádechů a výdechů." Díky tomu můžete předjímat konec nepohodlí a posílit svou schopnost zvládat fyzické a emoční strádání. Uvědomění si skutečnosti, že všechny prožitky jsou pomíjivé, mění váš náhled na sebe sama.


Vidíme, že ásany (jógové pozice), mohou působit v práci s emocemi na několika rovinách. Zaprvé mohou působením (tlakem, tahem, prokrvením, odkrvením, zvědoměním atd.) uvolňovat uložené emoční napětí. Zadruhé mohou svým působením aktivovat prožitek určité emoce. Zatřetí mohou vyvažovat emoce, zvláště při dlouhodobém zachycení se v určitém stavu emoce. Začtvrté mohou svým působením zmírňovat až eliminovat fyzické aspekty emocí, zvláště těch často zakoušených a z nich vyplývající určité povahy či nálady.


Různé ásany stimulují různé emocionální a mentální reakce, určitá pozice prováděná určitým způsobem, v určitém čase či za určitých okolností má tendenci vytvářet v mysli vlastní, unikátní efekty. Pojďme si rozebrat jednotlivé skupiny ásan a jejich působení.

Předklony

Předklony jsou vhodné pro egocentrické, sebevědomé, tvrdohlavé osoby, které jsou si sebou za každých okolností jisty. V mnoha případech je to obrana před hlubokou vnitřní nejistotou a strachem z reálného náhledu na sebe sama. Tyto lidi nepřehlédnete, protože na vše mají názor a ten bezhlavě a většinou dost nahlas říkají.

Záklony

Záklony jsou vhodné pro osoby, které neumějí přijímat, neumějí se otevřít, nemají o sobě valné mínění, mají tedy malou sebedůvěru a mezi ostatními o nich ani moc nevíte. Jsou stydlivý, a mnohdy mají co říct, ale promluvit před nějakou skupinou je pro ně velmi stresující.

Zkruty

Zkruty jsou cennými technikami obecně pro všechny, protože pracují s tělem úplně jiným způsobem než předcházející skupiny. Jsou to techniky pro dodání energie. V momentě, kdy potřebujeme něco zvládnout, postavit se nějaké životní situaci a se ctí jí projít. Tedy obecně pro osoby s nízkou úrovní energie.

Obrácené pozice

Obrácené pozice jsou vhodné pro osoby rigidní nebo těžko měnící své názory, neschopné přijmout nebo nesnadno přijímající cokoliv nového. Obrácená poloha vám totiž, symbolicky řečeno a reálně provedeno, postaví svět vzhůru nohama. Navíc maximálně prokrví mozek, náš řídící systém, změní tlakové poměry v celém cirkulačním systému.

Rovnovážné pozice

Rovnovážné pozice jsou velmi dobré pro vyvažování celého systému tělo-mysl. Psychologicky bychom mohli říci, že jsou vhodné pro osoby, které vidí vše černobíle, které nejsou schopny vidět věci vždy i z té druhé stránky, které samy jednu stránku nadhodnocují a druhou zanedbávají (ať už jde o rozum-cit, plánování-spontaneita atd.).


Dech nám při každé ásaně připomíná, abychom se naladili na své tělo a setkali se s celou svou zkušeností v plném uvědomění přímo v tomto okamžiku. Všímáte-li si dechu, automaticky si budujete větší klid v těle i mysli. Daří se nám pak lépe uvědomovat si myšlenky, pocity a emoce, přijímáme je s větším klidem a vidíme je kritičtějším okem. Sledujeme věci jasněji a z širší perspektivy, protože jsme o něco bdělejší, o něco víc vědomí. A s tímto uvědoměním přichází pocit, že máme větší prostor k pohybu a širší možnosti volby. Že máme svobodu zvolit si ve stresových situacích efektivní a vhodné reakce, místo abychom ztratili rovnováhu a vnímání sebe sama, protože se cítíme přemožení a vyvedení z míry vlastními automatickými reakcemi. Jak řekl jogín B.K.S. Iyengar: „Jóga Vám umožní najít takový druh svobody, o které ani nevíte, že existuje."


Díky dechu můžeme také vylepšit svou vnitřní schopnost spočinout na nějakou dobu v klidu a soustředěné pozornosti. Umožníme-li mysli sledovat jednu věc, totiž dech, nahradíme tím hromadu věcí, kterými se mysl obvykle zaměstnává, a vylepší to naše schopnosti soustředění. Když udržíte pozornost na dech, ať už se děje cokoli, povede to nakonec k hlubokým prožitkům klidu a uvědomění.

Když cvičíte jógu pravidelně, přirozeně prohloubíte svou schopnost udržet pozornost na dechu v delším časovém úseku. Díky tomu se zlepší vaše schopnost koncentrace, jelikož mysl je soustředěnější a klidnější, méně reaktivní ke svým vlastním myšlenkám a vnějším tlakům. Klid, který přichází s opakovaným cvičením díky tomu, že jste se svým dechem po určitou dobu, se stává mnohem větším a spolehlivějším. Ať už si vyberete jakékoli cvičení a zvolíte jakýkoli ústřední bod vaší pozornosti, meditace nebude nic jiného než návrat domů do hlubších dimenzí svého bytí - do vnitřního klidu a regenerace.


Zdroje:

  • BENNETT, Bija. Emoční jóga: jak tělo může uzdravit mysl. Přeložil Renata TŘEŠŇÁKOVÁ. Praha: DharmaGaia, 2015. ISBN 978-80-7436-052-7.

  • KABAT-ZINN, Jon a Libor VÁLEK. Život samá pohroma: jak čelit stresu, nemoci a bolesti pomocí moudrosti těla a mysli. V Brně: Jan Melvil Publishing, 2016. Pod povrchem. ISBN 978-80-7555-012-5.

  • MRNUŠTÍKOVÁ, Míla. Emoce a jóga. [Brno]: Sávitrí jóga - ing. Miloslava Sávitrí Mrnuštíková v nakladatelství Pavel Křepela, 2018. Sávitrí jóga. ISBN 978-80-86669-37-3.

  • VAN DER KOLK, Bessel A. Tělo sčítá rány: jak trauma dopadá na naši mysl i zdraví a jak se z něj léčit. Přeložil Monika MARTINKOVÁ. V Brně: Jan Melvil Publishing, 2021. Pod povrchem. ISBN 978-80-7555-130-6.










33 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše