top of page

Rozdíl mezi Sánkhja jógou a Védántou



Filozofické školy sánkhja jóga a védánta nám krásně ukazují klíčové rozdílnosti v pohledu na svět. Tedy na dvojnost a nedvojnost.

Jóga sánkhja mluví o dvojnosti. Mluví o tom, jak fungujeme, jak funguje svět, jak a kam máme směřovat. Jakými technikami vyvažovat, hledat harmonii a rovnováhu.

Oproti tomu stojí védánta, která neříká vůbec nic o dvojnosti, nebo spíše abychom se dvojností nezabývali, mluví o tom, že svět dvojnosti není v lidských silách možno zcela pojmout. Připomeňme si například vědce z minulých dob, například Michelangela, který byl univerzálním vědcem, dokázal obsáhnout několik vědních oborů najednou. V dnešní době díky ohromnému pokroku vědeckého poznání, se vědci musí specializovat na jeden vědní obor, z toho lze jednoduše vyvodit, že není možné pojmout vše. I kdybychom znali celý svět, pak se v něm snadno ztratíme. To dokresluje učení Šrí Ramana Maharšiho:


„Dokud se člověk nevydá na cestu pátrání po átmanu, dokud mu budou pochybnosti a nejistota kráčet v patách po celý život. Největší králové a státníci chtějí ovládat druhé, ač vskrytu svého srdce vědí, že nedovedou ovládat ani sami sebe. A přece: Největší moc je k službám člověku, který vnikl do svých nejvnitřnějších hlubin. Jsou lidé obrovského intelektu, kteří po celý život shromažďují vědomosti o mnohých věcech. Otažte se jich, zda rozřešili tajemství člověka, zda nad sebou zvítězili, a oni skloní zahanbeni hlavu. K jakému užitku je vědět vše ostatní, když nevíte, kdo jste? Lidé se vyhýbají tomuto pátrání po átmanu, ale co jiného stojí za to, abyste podnikali.“


Védánta má za cíl poznání sebe sama, duchovní osvobození, jenž zároveň představuje ukončení sansáry – koloběhu zrození a smrtí. Védánta se věnuje jednotě, nondualitě. Říká se jí také advaita védánta, radikální monismus – v tom smyslu, že není nic jiného. Neexistuje jiná skutečnost.

„Přestaneme-li považovat neskutečné za skutečné, zůstane jen skutečnost a my budeme jí.“

Šrí Ramana Maharši.


Tedy rozpoznat tu proměnlivost světa, který se jeví jako skutečný. Učit se nelpění, proto znamená směřovat postupně k tomu, abychom se mohli sjednotit s oním nepodmíněným, absolutním bytím v nás, svolit k jeho odhalení, k „splynutí“ s ním. Kdo toho dosáhl, povznesl se – ve vyšší, čistě duchovní rovině – nad všechnu polaritu, došel naprostého klidu duše a nejvyššího blaženství, osvobození či spásy.

Mnohost věcí, životů a myslí – cosi jen a jen jevového, nikoli vpravdě skutečného, a tím jediným, co je vpravdě skutečné, je nedělitelná jednota absolutního duchovního principu jakožto základu projeveného světa.

Základní rozdíl mezi sánkhjovou jógou a védántou je na čem to staví, tedy na mnohosti nebo na jednotě. K józe mnozí přicházejí přes dvojnost – chtějí zdravé tělo, aby měli vyladěnou a klidnou psychiku. Někteří ale na lekcích jógy vnímají, že se za posturální jógou skrývá něco víc a táhne je to k filozofické části jógy, která je velmi poznamenána onou védántou, jež v Indii převažuje.

Co propojuje dualitní a monoistický systém je vivéka, tedy schopnost rozlišování. Tohoto slova se používá v obou zmíněných systémech. Vivéka je tedy schopnost rozlišení důležitého od nedůležitého, podstatného od nepodstatného, trvalého od dočasného, skutečného od neskutečného.

A následně nás napadá otázka, kde je tedy to, co je pořád stejné, stabilní a neměnné, kde je to bezčasí? A docházíme k odpovědi tedy k Božskému principu – absolutnu.

Hledání sebe sama. Bod obratu. Vše to, co hledáme z venku není to ono, najednou se nám pozornost obrátí do sebe sama, nic, co není z tohoto světa jevů. To, co my vyjádříme Já jsem – to víme, tedy to beztvaré, bezejmenné – to prostě obyčejně víme. Jen k tomu přibalujeme příběhy, minulost, role, vnímáme to, co je nyní a myslíme na budoucnost. Zde se dotýkáme dalšího důležitého bodu, a to okamžiku TEĎ. Vědomí má za úkol stávat se vědomější, úkol z nevědomého člověka, aby si byl vědomý každo-vteřinového okamžiku teď.

Sámkhja s jógou nám bude radit, co dělat se svým životem, aby mi bylo líp. A Védánta – jak to ukončit, jak se vymanit ze sansáry. Patandžali ve své osmidílné stezce končí dosažením stavu samádhi, ale to ještě není konec, mimo to, že samádhí je několik úrovní. Ale vpravdě stačí již pár kroků k vyvázání se ze sansáry.

Charakteristickým znakem pro sankhja jógu je konání s určitým stavem vědomí, a pro védántu je bytí, jako jiný stav vědomí, který není běžný. To jsou dvě odlišné úrovně.


Prostředky používající se v sánkjha józe a védantě:

Prostředky, které používáme v sánkhja józe je např. Pataňdžaliho 8dílná cesta jógy.

Védánta nám nabízí dvě cesty, jak dojít poznání a těmi jsou cesta sebeodevzdání – bhaktická cesta, tedy uctívání Boha jenž je předstupňěm džňány, která je druhou cestou sebepoznávání formou intelektuální činnosti, hledání sebe sama prostřednictvím átmavičáry – hledání átmana. Více popisuji zde.



Vásany a kléše

To, co nás může na cestě poznání potkat jsou kléše a vásany, tedy překážky na duchovní/ životní cestě, které jsou také důležité v okamžiku smrti.

To, že jsme se narodili do nějaké doby, do nějakého místa, víry, rodiny, toto vše nás silně ovlivňuje. Poté z rodiny vyjdeme a vše si přerovnáváme sami, proměňují nás neustále naše prožitky a v neposlední řadě se sami ovlivňujeme tím, co bychom mohli zahrnout do vásan tzn. přednastavením, tedy to, čemu se věnujeme nejčastěji, touhám a libostem, které nás přitahují. Když něco dělám často, protože mě to nesmírně baví a mám to ráda, tak se to do mě zapisuje. Z minulých zrodů jsme ovlivněni právě těmito zápisy, otisky, vpisy, tedy tím, co jsme dělali velmi rádi, co nás bavilo, kdy tato touha nebyla spotřebována smrtí, ale vepsala se do dalšího zrození. Můžeme zde hovořit i o talentech, když říkáme: „Ten má talent od Pána Boha“.

Vásany jsou vtisky, které nám udávají naše touhy k něčemu i k někomu. Podstatný je zde okamžik umírání, běžný člověk, když umírá, tak možná bojuje, nechce opustit svět, například z jakéhokoliv strachu, který může přijít. V okamžiku smrti na něco myslí, a na co? Na to, na co mysleli ve svém životě nejčastěji.

Vásany můžeme rozpustit meditací. Meditace je stav, který nás uvádí na nejnižší úroveň bytí, je to přechod od stavu konání do stavu bytí, kde se nachází Vědomí. Meditace zjemňuje hutnost vásan a kléší. Rozpouští vásany a postupně přináší do vědomí znalost správného řešení a uvědomění si, že není třeba na ničem lpět.

Kléše

Kléše jsou definovány v Jógšástře II/3

„Avidjá asmitá rága dvéša abhinivéšah kléšáh.“


Jedná se o pětici problémů, trápení a svízelí, tzv. paňčakléša. Dvě z překážek jsou intelektuální, dvě emoční a jedna instinktivní. Jsou to překážky nejen na duchovní cestě, ale i v běžném životě. Jsou přirozenou výbavou člověka a máme je v různé míře všechny.

5 kléší: Avidjá – nevědomost, Asmitá – jáství, Rága – lpění na příjemném, Dvéša – vyhýbání se nepříjemnému, Abhinivéša – strach ze smrti

1. Avidjá – nevědomost ve vztahu k tomu, kým skutečně jsem, co je moje podstata. Patří mezi intelektuální překážky.

2. Asmitá – jáství, ego je zdrojem našeho pocitu oddělenosti. Je základem prociťování sebe sama jako od ostatního světa odděleného jedince. Jestliže je spojena s nevědomostí, pak vede k tomu, že mylně toto své jáství považujeme za svoji skutečnou podstatu a ztotožňujeme se s ním. Potřeby a hry našeho ega vedou naši pozornost. Patří mezi intelektuální překážky.

3. Rága – jedná se o emoční překážku. Je to přilnavost, lpění na tom, co mi přináší příjemné pocity. Je třeba si uvědomit, že ne vždy to příjemné je také dobré.

4. Dvéša – je odpor, snaha vyhnout se tomu, co přináší nepříjemné vjemy, strach. I tady však platí, že ne vždy to nepříjemné je špatné.

5. Abhinivéša – jedná se o instinktivní překážku a představuje strach ze zániku, smrti.



1. MAHARŠI, Ramana a Jiří NAVRÁTIL. Učení: vybrané výroky. Vydání druhé. Praha: Avatar, 2019. Vhled. ISBN 978-80-85862-99-7.


2. MRNUŠTÍKOVÁ, Míla. Mozaika jógy. [Brno]: Sávitrí jóga - Ing. Miloslava Sávitrí Mrnuštíková v nakladatelství Pavel Křepela, 2021. Sávitrí jóga. ISBN 978-80-86669-41-0.


3. ROKOSOVÁ Lada, Ing. – zápis z přednášky prosinec 2022.

16 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Tantra

bottom of page