Meditace
„Praví se, že činy jsou prostředkem pro člověka, jenž touží dovršit sebekázeň. Jakmile ji dovršil, další činy již nečeří klidnou hladinu jeho mysli. Člověk je skutečně odpoután teprve tehdy, když mu jeho mysl, ona strůjkyně proměn, přestala předvádět svůj nekonečný běh rozmanitých dějů." (Bhagavadgítá, VI/3-4)
Meditace je především stav, kdy jsou ovládnuty smysly a mysl je nerozrušená, klidná, osvobozená od všech žádostí. Pak je meditace ponořením se do své vlastní podstaty, do nejčistšího božství, je to uvědomění si a prožití totožnosti lidského vědomí (označovaného jako átman) s vědomím božským (brahman). Proto je meditace ve formě dosaženého stavu vlastně cílem duchovní cesty jogína. Zde dochází k oné seberealizaci, nazvané mókša, osvícení - pojmenovat však tento stav můžeme všelijak.
„Kdo takto sladil svou mysl a oprostil se od všech žádostí, spočívá klidně ve Mně. A jako plamen svíce nebliká v bezvětří, tak se nechvěje ani mysl toho, kdo pevně setrvává v meditaci na nejniternější podstatu sebe sama." (Bhagavadgítá VI/18-19).
Fakultní nemocnice u Svaté Anny v Brně provádí výzkumy v oblasti vlivu jógy a meditace na náš organizmus. Více informací zde.
Magnetická rezonance ukázala, že se šedá mozková hmota po absolvování 8 týdenního praktikování meditace, změní. Meditace ovlivňuje části mozku zodpovědné za paměť a učení, regulaci emocí, sebeuvědomění a pohlížení na věci z jiné perspektivy. Praktikování meditace dokáže také snížit únavu a úzkost. Při dlouhodobém praktikováním meditace výrazně zlepšují schopnost soustředit se a dávat pozor.
Meditace může zpomalit nebo předcházet přirozené degeneraci mozkových tkání způsobené stárnutím. Mezi další psychologické účinky praktikování meditace můžeme zahrnout:
Menší nervozitu, méně psychosomatických chorob, snížení depresivních tendencí, větší sebejistotu a spokojenost, menší podrážděnost, větší snášenlivost a klid ve frustrujících situacích, větší družnost, živější a přátelštější postoj k druhým, větší jistotu a dobrou náladu, pokles tendencí ovládat, větší úctu, srdečnost, pružnost, toleranci, méně zábran, větší přirozenost, spontánnost a samostatnost, větší citovou stálost a zřetelně větší schopnost soustředit se, růst sebedůvěry, vyrovnanosti, vytrvalosti a efektivity.
V kurzech jógy se vyučuje mindfulness jako věnování pozornosti každému okamžiku, například během ásan. Později si začnete uvědomovat, jak si toto nastavení přenášíte do běžného života, i když se věnujete jednoduchým činnostem, třeba vaření.
VŠE, CO K SEBEREALIZACI POTŘEBUJEME, JE BÝT TICHÝ.