Jóga proti stresu a strachu

Často si myslíme, že veškerý stres je špatný, ale existuje také zdravý pozitivní stres, tzv. eustres, který nám pomáhá lépe fungovat. Ovšem příliš negativního stresu může vyvolávat duševní nerovnováhu a chronické bolesti a vést až k civilizačním chorobám. Je důležité uvědomit si, že stres nemusí být příčinou chorob. 

Jóga nám účinně pomáhá vyrovnávat se se stresem, protože dokáže regulovat naši emoční reakci na stresující faktory - naučí nás, jak své myšlenky a pocity pozorovat „z dálky“, a pracovat s propojením těla a mysli. Proto může jóga odbourat negativní účinky stresu na zdraví a místo nich přivodit pozitivní dopad.

Dnešní člověk je neustále poután tokem vjemů či informací, které přicházejí zvnějšku a které mu zprostředkovávají právě smysly. Do určité míry je samozřejmě tento stav přirozený a pro naše interakce s okolím nutný. Přesáhne-li však míra tohoto toku informací určitou míru a je-li tento tok neustálý, představuje to velkou zátěž pro nervovou soustavu člověka. Jestliže je takové působení dlouhodobé, vede k růstu mentálního a posléze i fyzického napětí. Pokud není toto napětí nějak uvolněno, může dojít i k duševnímu a fyzickému onemocnění.

Americký lékař českého původu Wilhelm Reich svými pokusy ukázal, že stresem vzniklé napětí ve svalech si neukládáme v těle zcela rovnoměrně, ale že zde existuje sedm jakýchsi (ve stoji vodorovných) pásů, kde se toto napětí svaloviny projevuje výrazněji než jinde. Zjednodušeně lze tyto pásy nalézt v rovině pánve, břicha, bránice, srdce, krku, úst a očí.

Těmto pásům říkáme „Reichovy zóny“. Je velmi zajímavé, že lze nalézt určitou korelaci mezi těmito zónami a oblastmi těla, které v józe vnímáme jako propojené se sedmi energetickými centry - čakrami. Každá z těchto zón navíc ohrožuje některou vitální funkci organizmu či některé orgány těla a jejich činnosti. Každá z těchto zón našeho fyzického těla pak má i svůj protějšek na úrovni jemnohmotné.

 

Zajímavé je, že ani mezi těmito sedmi zónami nerozdělujeme napětí rovnoměrně. I v tomto směru reagujeme různě: zatímco pro někoho je rizikovou zónou oblast bránice (při úleku se mu stáhne žaludek), pro jiného je to oblast krku (udělá se mu knedlík v krku a nemůže vydat ani hlásku) atd. Znovu se zde tedy objevuje vysvětlení, jak je možné, že klasická relaxační cvičení (uvolňující svaly těla) mohou mít tak hluboký dosah.

Pratjáhára - pátý stupeň osmidílné Pataňdžaliho stezky, svými technikami zkáznění smyslů a mysli ponechává člověka vědomého si přicházejících vjemů a informací, ale nedovolí mu na ně neadekvátně reagovat. Člověk pak zůstává v klidu a harmonii, a to bez ohledu na prostředí, ve kterém se nachází.