Pane, udělej ze mne nástroj svého pokoje: kde je nenávist, tam ať přináším lásku, - kde je křivda, ať přináším odpuštění, - kde je nesvár, ať přináším jednotu, - kde je omyl, ať přináším pravdu, - kde je pochybnost, ať přináším víru, - kde je zoufalství, ať přináším naději, - kde je temnota, ať přináším světlo, - kde je smutek, ať přináším radost. - Pane, učiň, ať nechci tolik být utěšován, jako spíše utěšovat, být chápán, jako spíše chápat, být milován, jako spíše milovat.
Neboť tak jest:
kdo se dává, ten přijímá, kdo na sebe zapomíná, ten je nalézán, kdo odpouští, tomu se odpouští, kdo umírá, ten povstává k věčnému životu.
