Mudry
Mudry jsou velmi staré techniky, které pocházejí z tantry. Termín mudrá – správně by mělo být s dlouhým „á“, ale většinou se setkáme s pojmem mudra, které znamená pečeť. Nejčastěji slovo mudrá označuje zvláštní pozice rukou, jež hrají důležitou roli v rituální praxi jógy, při meditaci a klasickém indickém tanci – tándava.
Jedná se o techniky, které ovlivňují nejen fyzické struktury, ale mění stav jemnějších úrovní, než je fyzické tělo. Jde tedy o symbolické vyjádření a aktivaci určitých sil, které jsou aktivní v systému pránického těla – pránamajakóša a jeho nádích – kanálcích. [1]
Navenek mudrá působí jako fyzická aktivita, a proto je v Pataňdžaliho systému zařazena do části ásana. Svou povahou jsou to spíše energetické techniky. Hlavní účinek je v oblasti pránamajakóša, ale jsou ovlivněny také další obaly těla. S čím pracujeme je tedy životní energie celého systému, kterou nazýváme prána (vitalita), která má 5 základních aspektů – paňčaprána[2]. Mudry na ještě jemnější úrovni pracují s dalšími aspekty – tédžas a ódžas. Tédžas je jakýsi vnitřní oheň, který se projevuje existencí aury. Ódžas je síla která vzniká přetransformování hrubé energie a aktivuje energetický systém. Některé staré texty uvádí, že spouští božský nektar Amrtam. Existuje však mnoho různých názorů.
Svámí Gítánanda vysvětluje mudru jako „neurosvalový stimulátor volně neovládaných svalů s hlubokým dopadem na žlázy s vnitřní sekrecí“. A jak doplňuje Míla Sávitrí „jedná se o jakýsi prostředek komunikace mezi systému tělo – mysl, ale také mysl – mozek.“ Tedy tyto techniky mají hluboký účinek jak ve fyzické úrovni na celý organismus, tak v jemnohmotné úrovni, kde se pracuje s hasta mudrami a vytváříme tak uzavřené okruhy energetických kanálků a tím umožňujeme energii, aby plynula. Hasta mudry rozlišujeme do mnoha skupin a podskupin. Například je můžeme dále rozdělit na mudry nespojených rukou, tedy asamjukta hasta mudry a mudry spojených rukou – samjukta hasta mudry. Dále mudry rozlišujeme podle jejich zaměření, které obecně rozvíjím níže. Existuje celá řada dostupné literatury, která mudry krásně a srozumitelně popisuje, na kterou odkazuji v závěru tohoto textu.
Mudry rozlišujeme do šesti skupin:
1. Prána mudry – jsou takové mudry, které jsou používány v pránájámě, kde je jejich cílem prostřednictvím jemných změn svalového napětí – nejčastěji ruky, směřovat pozornost a energii určitým směrem. Patří sem jóga mudrá – propletení prstů s pravými prsty nad levými s rukama volně položenými v klíně, dále jsou to mudry pro částečné dechy – čin mudrá je postavení ruky, které řídí spodní dech a tok prány ve spodní části trupu a v nohách, činmaja mudrá – řídí tok energie do středních laloků plic, tedy mudra řídící střední dech a adhi mudrá, řídící nadechování a vydechování horními laloky plic a tok prány je tedy v horní části hrudi, v pažích a hlavě. Dále zde máme dechové mudry pro plný jógový dech – brahma mudrá, která řídí dechové centrum umístěné na spodině mozku tak, že dýcháme plným jógovým dechem, zahrnujícím všechny plicní laloky. Pro střídavé dechy existují mudry jako jsou násika, násagra, Višnu mudrá. Velmi srozumitelně a podrobně popisuje dechové mudry Ing. Míla Sávitrí Mrnuštíková ve své knize Pránájáma.
2. Manas mudry – jsou mudry používané především pro změnu kvality mysli. Nazývají se také meditační mudry, mezi které konkrétně patří pozdravné mudry – namaskára, aňdžali, kterými dáváme najevo vnímání vnitřní božské podstaty nejen druhého člověka, ale i nás samotných. Gertrud Hirschi krásně pojednává o namaskára mudře takto: „Můžeme člověka, úkol, den, noc, no prostě cokoli, pozdravit různými způsoby: přátelsky, laskavě, nenuceně, lhostejně, křečovitě nebo odměřeně atd. – nebo s rozvahou a mírem v duši. Jedno je jisté! Podle toho, jaké je pozdravení, takové je setkání. Způsob pozdravení ovlivňuje postoj, myšlení a naladění na protějšek – láskyplné a přívětivé, nedůvěřivé a bojácné nebo lhostejné a povrchní. Zkrátka a dobře: připravuje půdu pro to, co přináší radost, utrpení nebo to, co se nás ani trochu nedotkne. Pozdravem tedy můžeme výrazně a kladně ovlivnit to, co bude následovat.“ Andžali mudra, kdy ruce protahujeme nohoru – tímto způsobem se sluší zdravit Boha. Je specifická tím, že aktivuje aspekt energie – udána – tvůrčího zpracování. Dále sem patří speciální mudry, kterými jsou šambhaví mudrá – uvolnění okohybných svalů. Když se uvolní v důsledku toho dojde ke stočení panenek směrem dovnit, jakoby došlo k šilhání, ale k tomu nedojde, protože dojde k uvolnění okohybných svlaů a tato mudrá přirozeně mění frekvenci mozkových vln a patří právem do meditačních muder. Další důležitou mudrou je khéčarí (vzduchem kráčející) mudrá – určité postavení jazyka v ústech, kdy je špička jazyka stočená dovnitř úst a je opřená o horní patro, po kterém jazyk suneme co nejvíce dozadu. Podle starých textů tato mudrá má za úkol zadržet Božský nektar amrtu proti stékání do břicha a zajistit tak nesmrtelnost. Šánti mudrá – spojení dlaní před srdcem se vzpřímenou hlavou, džňána mudrá – postavení prstů ruky, kdy palec je položen na ukazováčkem – zde dochází k tomu, že většina lidí si ji plete s čin mudrou, vyjadřuje to, že lidská rovina se poddává rovině Božské, která je symbolizována palcem a lidská ukazováčkem který je pod palcem a ostatní prsty jsou volně natažené. Další z manas muder je např. brahma mudrá – vědomý pohyb hlavy do všech čtyř strav v souladu s dechem, kdy sedíme ve zkříženém sedu a otáčíme hlavou nejprve s nádechem doprava, s výdechem vracíme, s nádechem doleva, s výdechem vracíme, s nádechem do záklonu, kdy vytahujeme bradu vzhůru a s výdechem zpět a poslední pohyb do předklonu s nádechem a s výdechem vracíme hlavu rovně. Co je na této mudře podstatné je, že vědomě pracujeme s dechem, kdy délka každého výdechu bude minimálně dvakrát tak dlouhá, než je délka nádechu. Při nádechu – tedy na osm dob – už bude pohyb hlavy velmi pomalý, pokud vydechujeme na 16 dob tak pohyb hlavy je ještě pomalejší a toto nelze provádět mechanicky, ale vědomě, k tomu si můžeme dopomoci vydáváním vibrací. Kdy s výdechem vyslovujeme hlásku A, když se hlava vrací zpět do středu, hlásku U, když hlavu vracíme zleva do středu, hlásku I, když jdeme ze záklonu do vzpřímené polohy a hlásku M, když se vracíme z předklonu do vzpřímené polohy hlavy. Vidíme tady, že se jedná o velmi komplexní techniku, kde se pracuje s plným jógovým dechem, s nevyváženým rytmem ve prospěch výdechu a s vibracemi, která harmonizuje mozkové hemisféry, zklidňuje a zároveň i prospíváme krční páteři. Další mudra je Nabhó mudra (nebeská) která spočívá ve spojení khéčarí a šambhaví mudry – jestliže je provedeme současně, tak zaujímáme nebeskou mudru – jako bychom se dívali do nebes, která mění kvalitu myšlení a činnost mozku.
3. Kája mudry – to jsou gesta celého těla. Můžeme je vnímat jako ásanu, ale jejich dosah je daleko hlubší. Vždy zde dochází k silnému ovlivnění hormonálního systému prostřednictvím vlivu na některé žlázy s vnitřní sekrecí. Patří sem oblíbená viparíta karaní mudrá – nazývána také jako lomená svíčka, která ovlivňuje slinivku a Langerhansovy ostrůvky. Mezi kája mudry patří jóga mudrá – předklon ze zkříženého sedu, která ovlivňuje žlázový systém nadledvinek a mahá mudrá – rovný předklon s jednou patou v perineu, kdy současně zapojujeme múla a džálandhara bandu a khéčarí mudru – tato souhra pak ovlivňuje štítnou žlázu a brzlík. Do kája muder můžeme zařadit tzv. Óli mudry – vadžrólí mudra – pečeť hromového klínu, sahadžólí mudra – pečeť spontánní blaženosti a amarólí mudra – pečeť nektaru nesmrtelnosti.
4. Hasta mudry – jsou gesta rukou. Zde patří namaskára mudry a některé z manas muder – džňána, natarádža, šánti mudrá a další. Zde se vychází z toho, že každý z pěti prstů koreluje s pěti aspekty životní energie vitality a spojováním prstů vytváříme určit způsob energie a propojování s dalšími centry, kterými jsou středy dlaně – marmanašthány a s dalšími body těla, které můžeme chápat jako průměty vedlejších čaker.
5. Mukha mudry – gesta úst například kákí mudra – pečeť vrány, bhudžangí mudra – pečeť kobry královské a používající se při pránájámě např. šítalí, sítkárí.
6. Čakšu mudry – gesta očí, sem patří tak jako do manas muder také ,šambhaví mudrá nabhó mudra, které jsou popsány výše v manas mudrách.
V klasických jógových textech jako jsou Hathapradípiká a Ghéránda Samithá jsou k mudrám počítány i tři uzávěry – múla bandha, uddijána bandha a džálandhára bandha – protože svými účinky jsou mudrám velmi blízké.
Bandhy
V jogínských šástrách či základních učebnicích hathajógy se bandhy řadí k mudrám, protože jejich správné provádění vyžaduje kromě perfektní tělesné pozice také kontrolu dechu a jejich účinky se pak mohou v procesu sebe-uskutečnění projevovat jemně a přitom hluboce.
Bandhy neboli uzávěry jsou vědomé cílené svalové stahy, které určité energetické kruhy uzavírají, blokují energii v určitých okruzích těla. Existují základní bandhy, které pracují především ve třech oblastech fyzického těla – pánev, hruď a krk. Tyto tři oblasti mají v jemnohmotném těle odraz v podobě tzv. tří uzlů – tri granthi, které jsou nazvány podle hlavní trojice hinduistických bohů, tedy Brahma, Višnu a Šiva (zde se používá jiné jméno a to Rudra). Každý z těchto bohů pak symbolizuje proces tvorby – Brahma, proces udržování a péče – Višnu a konečně proces zániku a regenerace – Šiva. Jednotlivými bandhami – uzávěry působíme přes tyto struktury i na kompexy v mozku, které jsou s nimi ve vzájemném vztahu. Stejně jako u čaker je těžké definovat oblast bandh, protože to nejsou fyzické entity, nýbrž energetické, jemnohmotné a co je procitováno prostřednictvím svých projevů. Je lépe nelpět na tom, kde se zhruba nachází, ale spíše je lepší pochopit, co symbolizují a proč se s nimi vůbec pracuje a jaké prožitky v technikách máme.
Múla bandha – kořenový uzávěr (múla – kořen)
Nácviková technika pro tuto múla bandhu je ašviní mudra – ve fázi nádechové aktivujeme pánevní dno, stahujeme konečník a s výdechem uvolníme. Pravá ašviní vypadá tak, že toto stahování pánevního dna, konečníku provádíme opakovaně ve fázi zastavení po výdechu (v šúnjace) a opakujeme tolikrát než se stihneme nadechnout, tím zvědomujeme celý prostor pánve, prokrvujeme a získáváme určitou vědomou kontrolu na těmito svaly. Na to tedy navazuje právě ona Múla bandha. Múla bandha má vztah k Brahma granthi. Existují zde dva způsoby provedení, a to buď v bezdeší po výdechu nebo v bezdeší po nádechu, kdy vytváříme stah pánevního dna jakoby dovnitř a držíme tak dlouho, než je potřeba provést aktivní dechovou fázi tedy buď nádech nebo výdech.
Tato bandha působí na energetické úrovni, kdy podporuje proudění energie a její očistu, dochází při ní k ovlivnění sexuální aktivity a prokrvení v oblasti pánve. Na jemnohmotné úrovni působí na múládhára čakru a z hlediska vývojové kineziologie dochází k zaujetí múla bandhy správným nastavením nohou s oporou o zem v pozici hory tadásany.
Džálandhara bandha – krční uzávěr (džála – pleteň v oblasti hrdla, dhara, dhárati – držení)
Přípravnou technikou pro džálandhara bandhu je majúrí krijá nebo majúrí mudrá (Májurí znamená pávice, Májura – páv), kdy se vzpřímenou polohou hlavy, vysouváme bradu dopředu, aniž bychom hlavu předklonili nebo zaklonili, jako bychom napodobovali drůbež 😊 S nádechem vysuneme bradu dopředu a s výdechem zatahujeme bradu dozadu a v tomto okamžiku můžeme procítit, zablokování hrdla, které budeme potřebovat provést v džálandhara bandze. Tato bandha ovlivňuje šestou, tedy višuddhi čakru. Máme zde opět dva způsoby, jak tuto bandhu provádět, a to jak po nádechu, tak po výdechu. I zde platí, že častěji se provádí po výdechu, kdy s nádechem vysuneme bradu dopředu, vydechneme a opíšeme bradou oblouk dolů a dozadu a zatáhneme bradu do krční jamky, kde zůstaneme. V okamžiku potřeby nádechu, povolíme uzávěr narovnáním hlavy případně dovydechneme nebo plynule nadechneme.
Uddíjána bandha – břišní uzávěr, letící vzhůru (ud – nahoru, dí, dajaté – letět)
Přípravnou technikou pro tuto bandhu je nácvik agnisára mudry, doslova povzbuzení trávicího ohně v oblasti žaludku, kdy si v nádechu uvědomíme pohyb celé břišní stěny jejím stažením dovnitř a ve výdechu břišní stěnu uvolníme. Pravá agnisára vypadá tak, že ve stavu po výdechu, opakovaně stahujeme a povolujeme břišní stěnu do té doby, než se potřebujeme nadechnout. Uddíjána bandha se váže k druhému uzlu – Višnu granthi. Můžeme ji provádět jak v sedu, tak ve stoji. Po výdechu nejdříve provedeme džálandhara bandhu a následně vtáhneme břicho dovnitř a roztažením hrudníku svalovou aktivitou mezižeberních svalů, aniž bychom se nadechli, tím vytvoříme v břichu podtlak. Ve chvíli, kde cítíme že je nutné se nadechnout uvolníme džálandhara bandu, narovnáváme se a nadechujeme. Pokud bychom se nadechli dříve, došlo by díky podtlaku v uddíjana bandze k vyvolání velké potřeby dechu, a to pro plíce není vhodné. Tuto bandhu není doporučeno provádět u osob s vysokým krevním tlakem a kardiovaskulárními problémy.
Tato bandha působí na manipúra čakru, solární plexus tedy břišní a hrudní dutinu. Blahodárně působí na trávicí ústrojí, proti zácpě a také proti skleslé náladě.
Traja bandha – trojí uzávěr, též nazývána Mahá bandha
Tuto bandhu provádíme v zastavení dechu po výdechu (v šúnjace), kde postupně zapojíme všechny tři uvedené uzávěry, a to v pořadí múla bandha, džálandhara bandha a jako poslední uddíjána bandha. Uvolňujeme pak v opačném pořadí v okamžiku potřeby nádechu. Nádech by neměl být jako bychom lapali pod dechu, ale plynulý. Je to velmi mocná technika. Pomocníkem při některých psychických stavech, kdy rozpouští podvědomé strachy.
Bandhy jsou doporučovány k uvolnění tenzí spojených se strachem, úzkostí a obavami.
Obecně jak mudry, tak bandhy patří do pokročilejších rovin jógy, kdy zasahujeme do jemnohmotných energetických rovin.
[1] Paňčakóša je klasickým základem tradiční jógové fyziologie, který je tvořen pěti energetickými obaly člověka: Annamajakóša je úrovni hrubého těla, vyživovaného potravou (anna). Pránamajakóša je úrovní vitální energie a subtilní sítě její distribuce (nádiján, čakry). Manómajakóša je pole nižší mysli (manas), vyhodnocující smyslové impulzy a na jejich základě pudové reakce. Vidžňánamajakóša je pole vyšší mysli (buddhi), intelekt ve spojení s intuicí, schopnost vhledu. Ánandamajakóša je úrovní napojení duše ke svému zdroji, úložiště věčné existenciální paměti, ale i vásan – inklinací a tendencí odvozených od minulých zkušeností a karmických stop. [2] Prána, apána, vjána, udána a samána. Prána váju je hlavním tokem z pěti typů. Je vzestupnou energií, energií přijetí. Apána váju je druhým tokem, který je primárně zodpovědný za eliminaci, výdej. Apána váju sídlí v pánevním dnu a její energie prostupuje podbřiškem. Její tok směřuje dolů a ven. Samána váju je třetím tokem, samána znamená energii integrace, zpracování. Její tok se pohybuje od okraje těla do centra. Udána váju funguje nad oblastí krku, obličeje a hlavy. Její tok je kruhový, pohybuje se ze srdce do hlavy, pěti smyslů a mozku. Vjána váju je doplněním předchozích 4 pilířů. Prostupuje celým tělem, nese živiny potřebné pro každou buňku v těle. Působí tam, kde je nedostatek energie. Její tok se pohybuje od středu těla k periferii. Symbolizuje celek a nemá konkrétní místo v těle.rgetických rovin.
Zdroje:
1. GAMMENTHALER, Reinhard. Klasická hathajóga: probuzení vnitřní síly v tradici himalájských mistrů. Olomouc: Fontána, c2014. ISBN 978-80-7336-751-0.
2. GÍTÁNANDA. Jóga krok za krokem: [učebnice pro učitele a žáky]. [Olomouc]: Dobra & Fontána, 1999. ISBN 80-86179-38-9.
3. KREJČÍK, Václav. Žijte jógu 2. Praha: Power Yoga Akademie, 2021. ISBN 978-80-270-8368-8.
4. MRNUŠTÍKOVÁ, Míla. Mozaika jógy: [Brno]: Vydání: první. Nakladatelství Pavel Křepela, 2021. ISBN 978-80-86669-41-0.
5. MRNUŠTÍKOVÁ, Míla. Pránájáma. Vydání: třetí, upravené (v této edici první). [Brno]: Sávitrí jóga - Ing. Míloslava Sávitrí Mrnuštíková v nakladatelství Pavel Křepela, 2017. Sávitrí jóga. ISBN 978-80-86669-34-2.
6. Přednáška Ing. Míly Sávitrí Mrnuštíkové – Mudry, bandhy.