Vyhledat

Pataňdžaliho osmidílná stezka jógy

Aktualizace: led 6

Rádžajóga též aštángajóga


Osmidílná stezka jógy označuje určitý pohled na jógu, určitou systematičnost a komplexnost. To vše je definováno v klasickém jógovém díle Jóga sútra, jehož autorem je Pataňdžali. Pataňdžali (v dévanágarí पतञ्जलि) jóga sútry psal v letech 200 až 150 př. n. l., je také považován za zakladatele jógy, přestože jeho výklad o józe je založen na sánkhje jsou starší.

Přesné údaje o tom, kdy vlastně toto dílo vzniklo, se v jednotlivých odborných materiálech dost liší. Velmi zhruba můžeme toto období odhadnout jako první tisíciletí před Kristem. V čem se však autoři a badatelé na tomto poli vzácně shodují, je skutečnost, že Pataňdžali nebyl tím, kdo tento systém vytvořil, ale pouze tím, kdo jej zapsal. To znamená, že celý systém jógy, který ve svém díle popisuje, musí být mnohem starší.


Vysvětlení principu osmidílné stezky jógy

Termín osmidílná stezka jógy může navozovat jakousi představu žebříku či schodiště, která navozuje představu, že určité části jógy jsou nižší než jiné, že některé stupně jsou důležitější, kvalitnější a obtížnější a že pokud nezvládneme předchozí stupeň nemůžeme dosáhnou kvality stupně následujícího. Nenechme se touto představou mýlit. Pro lepší pochopení je vhodné představit si osmidílnou stezku nikoliv jako schodiště

(záležitost lineární), ale spíše jako kruh (cykličnost). Spojit tedy zdánlivý konec (osmý stupeň) se zdánlivým začátkem (první stupeň). Tak vznikne kruh nebo ještě lépe spirála v trojrozměrném prostředí, kdy každý další kruh jakoby byl opakováním předchozího, ale přeci jen na jiné úrovni. To co může k takové úvaze vést, je právě komplexnost jógy, jednota, celistvost. Teprve meditace a dosažený stav samádhi nás posune na vyšší úroveň etiky a morálky (tj. začátku - jamy a nijamy).



Jednotlivé stupně osmidílné stezky jógy



1. Jama – rozvoj správného jednání

Jama je označení vyjadřující etické principy poukazující na negativní stránky naší osobnosti. Je charakterizována Pataňdžalim, jako zkrocení smyslů, zanechání a uvádí pět zdrženlivostí, zákazů:

Ahimsa - neubližování, nenásilí

Sataja - pravdivost, pravdomluvnost

Astéja - nekradení

Brahmačarja - zdrženlivost

Aparigraha - nehrabivost, neulpívání


2. Nijama – rozvoj duchovních hodnot

Nijama vyjadřuje etické principy poukazující na pozitivní stránky naší osobnosti - je charakterizována, jako očištění vnitřních schopností, náboženské obyčeje a uvádí rovněž pět doporučení, příkazů:

Sauča - čistota těla a mysli

Santóša - spokojenost

Tapas - sebekázeň, disciplína

Svádhjája - sebepoznání, studium od učitelů, ze sterých spisů

Íšvara pranidhána - nalezení vyššího životního smyslu, mít víru


3. Ásana

Stupeň ásana nezahrnuje pouze ásany (jógové pozice), ale obsahuji i další techniky, jejichž hlavní a prvotní rovina působení se projevuje ve fyzickém těle. Patří sem tedy i krije (a to jak ve smyslu pohybů praktikovaných jógovým způsobem v souladu s dechem, tak i ve smyslu očistných technik organismu), mudry (určitá fyzická gesta, která ovlivňují spolu s fyzickým tělem i systém energií) a bandhy (svalové stahy zasahující až do úrovně energií). Nejvíce zastoupené a nejznámější jsou především ásany, určité statické polohy těla, kdy působíme zastavením těla v prostoru a vyvážením polohy, stažením pozornosti do těla, vědomou prací s dechem atd.



4. Pránájáma – rozvoj ovládání prány a dechu

Svámí Gítánanda říkával, že bez pránájámy není jógy, neboť je to právě pránájáma, která umožní ostatním technikám zasáhnout i jemnohmotné struktury osobnosti. Termín pránájáma bychom mohli přeložit jako vědomá práce s energií, její ovládání a kontrola. Metodou, kterou používáme k dosažení tohoto cíle, je vědomá práce s dechem. Když zaměříme svoji pozornost na samotné slovo pránájáma, zjistíme, že se jedná opět o sanskrtský termín, složený ze dvou slov: prána a ájáma. První slovo prána používáme v józe často a má hned několik významů: dech, energie, vzduch, individuální duše. Druhé slovo odvozujeme od sanskrtského kořene, jehož významem je kontrolovat, ovládat, řídit, omezovat, rozšiřovat.

Jako vítr odnáší kouř a nečistoty atmosféry, tak pránájáma odnáší nečistoty těla a mysli. Pataňdžali (Jógasútra)

5. Pratjáhára – rozvoj rozjímání a nelpění na objektech smyslů

Termín pratjáhára" označuje pátý stupeň osmidílné Pataňdžaliho stezky jógy. Toto slovo rovněž pochází ze sanskrtu a je složeno ze tří částí: prati + á + hára. První slovo je příbuzné s českou předložkou proti, druhé slovo je sanskrtská předpona naznačující pohyb směrem k a třetí slovo vychází z kořene hr-, harati, což znamená nést, vést. A tak nalezneme definici: „ovládnutí smyslů", „odtažení pozornosti od smyslových vzruchů", „stažení pozornosti z procesu smyslového vnímání". Obrat pozornosti na sebe sama, na své konání, myšlení a postoje či vztahy k světu, na své fyzické tělo a jeho okamžité stavy i prožitky, na dechový proces a jeho vliv na fyzickou icergetickou rovinu našeho bytí.


Vezměte velký luk zmíněný v upanišadách. Upevněte do něj šíp naostřený trvalou meditací. Pak natáhněte luk. To znamená odtáhněte mysl a smysly od jejich přirozených objektů a soustřeďte je na cíl. Óm je tím lukem, nástrojem, který umožní, aby šíp individuálního já pronikl nezničitelným principem, jako je běžný luk nástrojem, který umožní šípu proniknout cílem." Šankara



6. Dhárana – koncentrace

Při provádění ásany potřebujeme mít bdělou pozornost. Udržení bdělé pozornosti u jednoho objektu však není nic jiného než koncentrace. V případě praktikování ásan je objektem naše tělo a jeho pocity. Obecně řečeno, musíme být při jejich provádění velmi soustředěni - a co je podstatné - na vnitřní objekt: na své tělo a jeho prožitek. Naše koncentrace je nasměrována dovnitř nikoliv ven. Bdělá pozornost je klíčovou metodou, nebo spíš samou podstatou jógy. Bez pozornosti není jógy. Slavný Pataňdžaliho verš pojednává o tom, že právě změna kvality vědomí je jógou.


Pataňdžali definuje jógu takto: Jóga je čitta vrtti niródha (Jóga Sútry I, 1). Tedy: jóga je postupné zastavení (niródha, vrtti) mentálních vzorců, proměn mysli (čitty).

7. Dhjána – meditace

V okamžiku, kdy se koncentrace stává natolik stabilní a pevnou, že není zapotřebí úsilí k udržení tohoto stavu a člověk sám ztrácí povědomí o sobě a ztotožňuje se s objektem své koncentrace, přechází do meditace. K tomu dochází i při korektním praktikování ásan. Praktikující už nevnímá celou „aktivitu" jako „cvičím nějakou ásanu", spíše se stává ásanou samotnou, ztotožňuje se se stavem, do kterého ho setrvání v ní přivedlo. Zapomíná na sebe a odkládá koncept konání. Už není zapotřebí úsilí, on nic nedělá, ale věci se dějí. V tom momentě se jeho stav stává stavem meditačním. Provádění ásany se stává meditací.


Je ovšem zapotřebí říci, aby se provádění ásany stalo opravdu meditací, jen nutná opravdu poctivá, správná a dlouhodobá praxe.


8. Samádhi – rozvoj nejvyššího poznání (vidět bez přemýšlení)

Poslední stupeň osmidílné stezky jógy, samádhi, je charakterizován intenzivním prožitkem vlastního bytí, charakterizovaného v tu chvíli jen kategoriemi sat, čin a ánanda. Je to stav, kdy na rozdíl od předchozího stupně, meditace, mizí i objekt, kam jsme zpočátku vědomě obraceli a udržovali svoji pozornost (v úrovni koncentrace), se kterým jsme se ztotožnili (v úrovni meditace) a zbývá proces čistého bytí bez kvalit, tedy ne být něčím, zde ásanou, ale prostě „jen být". I k tomuto prožitku může dojít, i když to není nic, co nás potkává při každodenním cvičení. Prožitek intenzivního bytí (sat), které je naplněno vědomím (čit) a blažeností (ánanda), se může objevit i při provádění ásan. Dotyčný pak „jenom je", aniž hodnotí, jak a v jaké poloze, aniž cokoliv koná (ztrácí představu toho, že provádí nějakou ásanu). Ztrácí se vjem malého lidského já, je to neosobní stav.

Jakmile jen na zlomek vteřiny zažijeme při provádění ásan některý z popsaných stavů, změní to od základu náš pohled na fyzická cvičení jógy. Člověk, který něco takového zažil, už nikdy nebude moci vytrhávat z kontextu jógy jednotlivé techniky či části a ostatní považovat za zbytečné nebo méně důležité. V tokovém momentu sám vytušil úžasnou propojenost všech částí jógy a pochopil hloubku a smysl takového propojení.


Chcete-li najít mír a radost ve svém životě, začněte ihned s meditačním cvičením. Tímto míním ásany, pránájámu a relaxační techniky, protože podle mně tyto, jsou-li prováděny pořádně, nejsou ničím jiným než formou meditačních technik. Satjánanda

46 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše