Vyhledat

Pataňdžaliho osmidílná stezka jógy

Aktualizováno: led 6

Rádžajóga též aštángajóga


Osmidílná stezka jógy označuje určitý pohled na jógu, určitou systematičnost a komplexnost. To vše je definováno v klasickém jógovém díle Jóga sútra, jehož autorem je Pataňdžali. Pataňdžali (v dévanágarí पतञ्जलि) jóga sútry psal v letech 200 až 150 př. n. l., je také považován za zakladatele jógy, přestože jeho výklad o józe je založen na sánkhje jsou starší.

Přesné údaje o tom, kdy vlastně toto dílo vzniklo, se v jednotlivých odborných materiálech dost liší. Velmi zhruba můžeme toto období odhadnout jako první tisíciletí před Kristem. V čem se však autoři a badatelé na tomto poli vzácně shodují, je skutečnost, že Pataňdžali nebyl tím, kdo tento systém vytvořil, ale pouze tím, kdo jej zapsal. To znamená, že celý systém jógy, který ve svém díle popisuje, musí být mnohem starší.


Vysvětlení principu osmidílné stezky jógy

Termín osmidílná stezka jógy může navozovat jakousi představu žebříku či schodiště, která navozuje představu, že určité části jógy jsou nižší než jiné, že některé stupně jsou důležitější, kvalitnější a obtížnější a že pokud nezvládneme předchozí stupeň nemůžeme dosáhnou kvality stupně následujícího. Nenechme se touto představou mýlit. Pro lepší pochopení je vhodné představit si osmidílnou stezku nikoliv jako schodiště

(záležitost lineární), ale spíše jako kruh (cykličnost). Spojit tedy zdánlivý konec (osmý stupeň) se zdánlivým začátkem (první stupeň). Tak vznikne kruh nebo ještě lépe spirála v trojrozměrném prostředí, kdy každý další kruh jakoby byl opakováním předchozího, ale přeci jen na jiné úrovni. To co může k takové úvaze vést, je právě komplexnost jógy, jednota, celistvost. Teprve meditace a dosažený stav samádhi nás posune na vyšší úroveň etiky a morálky (tj. začátku - jamy a nijamy).



Jednotlivé stupně osmidílné stezky jógy



1. Jama – rozvoj správného jednání

Jama je označení vyjadřující etické principy poukazující na negativní stránky naší osobnosti. Je charakterizována Pataňdžalim, jako zkrocení smyslů, zanechání a uvádí pět zdrženlivostí, zákazů:

Ahimsa - neubližování, nenásilí

Sataja - pravdivost, pravdomluvnost

Astéja - nekradení

Brahmačarja - zdrženlivost

Aparigraha - nehrabivost, neulpívání


2. Nijama – rozvoj duchovních hodnot

Nijama vyjadřuje etické principy poukazující na pozitivní stránky naší osobnosti - je charakterizována, jako očištění vnitřních schopností, náboženské obyčeje a uvádí rovněž pět doporučení, příkazů:

Sauča - čistota těla a mysli

Santóša - spokojenost

Tapas - sebekázeň, disciplína

Svádhjája - sebepoznání, studium od učitelů, ze sterých spisů

Íšvara pranidhána - nalezení vyššího životního smyslu, mít víru


3. Ásana

Stupeň ásana nezahrnuje pouze ásany (jógové pozice), ale obsahuji i další techniky, jejichž hlavní a prvotní rovina působení se projevuje ve fyzickém těle. Patří sem tedy i krije (a to jak ve smyslu pohybů praktikovaných jógovým způsobem v souladu s dechem, tak i ve smyslu očistných technik organismu), mudry (určitá fyzická gesta, která ovlivňují spolu s fyzickým tělem i systém energií) a bandhy (svalové stahy zasahující až do úrovně energií). Nejvíce zastoupené a nejznámější jsou především ásany, určité statické polohy těla, kdy působíme zastavením