Touha nalézat radost ve vnějším světě se zdá být silnější, než touha najít radost v átmanu, (nejvyšší, božské, nesmrtelné Já). Proč tomu tak je?
Zimní čas nás vede ke ztišení a zahloubání se do svého nitra. Zima zamyká přírodu na tři zámky. Prvním je chlad, druhým je temnota a třetím prázdnota, kdy krajinu opustili ptáci, lidé, slunce, zůstala jen studená krása. Příroda je úplně jiná, působí klidně, je vyčkávající, spící. Vše v krajině však jen zdánlivě spí, protože v klidném spánku vše nabírá sílu ke znovuzrození.
Co všehno nás může napadnout, procházíme-li se zimní tichnou krajinou před slunovratem? Jsme v ní docela sami. Vládne v ní neuvěřitelný klid. Projít se lesem bílou zimní krajinou, znamená projít vzácnou oázou ticha, kdy slyšíte pouze své vlastní kroky. Právě v těchto okamžicích ticha, zanoření se do sebe sama k nám promlouvá Já, kdy můžeme cítit blaženost a štěství ve svém srdci.
Annamalai svámí odpovídá: Všechno štěstí nakonec pochází z átmanu. Nemá původ v mysli, těle nebo vnějších objetech. Když máte velkou touhu sníst mango a nakonec ho sníte, pak pociťujete velké uspokojení. Když se taková podobná touha naplní, pak mysl klesne na malou chvíli do átmanu a zažívá něco z uspokojení, blaha, které tam vždy je. Pak se zase zaktivizuje. Pamatuje si na štěstí a snaží se opakovat onen zážitek tím, že jí další manga nebo vyhoví jiným tužbám.
Většina lidí si vůbec není vědoma, že potěšení a štěstí pochází z átmanu, ale jsou názoru, že je z mysli a těla. Je tomu tak proto, že zažili mír átmanu jedině, když se jim naplnila velká touha, a tak docházejí k závěru, že sledování tužeb je jediným způsobem, jak zažít štěstí či mír.
Pokud budete sledovat běžný způsob jak dosáhnout štěstí, tak skončíte v nesnázích a zklamání. Příležitostně můžete zažít krátké chvíle potěšení, ale zbytek času budete prožívat bolest nenaplněných tužeb, které často nepřinesou příjemný pocit, i když se naplní.
Když se snažíte opakovat potěšení znovu a znovu, pak se pocit novosti časem vytratí. Mango, na které jste se mnoho dní těšili, vám může poskytnout několik vteřin radosti, když ho jíte, ale vaše uspokojení se neprodlouží, když jich sníte dalších pět nebo šest. Prodloužené dopřávání si spíše plodí bolest než potěšení.
Mysl, která je naplňěná přáními, zažívá blaho átmanu jen ve velmi zředěné formě. Pokud chcete plnost blaha átmanu a chcete ho zažívat trvale, musíte se vzdát všech vašich tužeb a připoutaností. Jiné cesty není. Mysl není schopna zůstávat v klidu v hloubkách átmanu, dokud se nenaučila přehlížet všechny impulzy, které usilují o to, aby mysl vyhledávala libost a uspokojení z vnějšího světa.
